Proč se do čerstvého vpichu používá dlouhá tyčinka?
Proč je důležitá délka piercingové tyčinky?
Jako profesionální piercerka se často setkávám s dotazy ohledně délky šperků, které používám při aplikaci. Ráda bych vám vysvětlila, proč je správná délka tyčinky tak důležitá a proč ji v průběhu hojení měníme. A proč u některých druhů piercingu se musí dlouhá tyčinka použít.
Po propíchnutí je okolí piercingu náchylné k otoku. Delší tyčinka zajistí, že šperk nebude při otoku tlačit na tkáň, což by způsobilo komplikace jako je bolest a mohlo by se stát i to, že piercing zaroste do tkáně. Někomu se udělá otok minimalní, někdo má otok veliký. Dopředu nelze odhadnout, jaký otok budete mít zrovna vy. Největší otoky se dělají v ušní chrupavce a v okolí rtů. Dělší tyčinka ze začátku taky umožnuje volný pohyb šperku, což je důležité při čištění a minimalizaci tlaku na piercingovou dírku. Představte si, že byste měli na oteklém prstu těsný prstýnek - také by to nebylo příjemné, že?
Při aplikaci piercingu dochází k aktivaci imunitního systému a nastartování složitého procesu hojení, během kterého se vytváří nový epiteliální kanálek, okolní tkán je velmi citlivá. Představte si to jako stavbu tunelu. Tělo začne kolem šperku vytvářet novou "cestičku". Je to vlastně nová vrstva kůže, která obalí šperk tak, aby ho tělo "přijalo" jako součást sebe sama. Je to podobné, jako když se vám zahojí díra v uchu po náušnici - vznikne pevný, zahojený kanálek.
Když dáme hned ze začátku krátkou tyčinku:
• Šperk se může "zanořit" do oteklé tkáně
• Vzniká větší tlak na piercing
• Hrozí vznik keloidních jizev
• Může dojít k infekci
• Piercing se špatně hojí
Kdy používám dlouhou tyčinku?
Delší tyčinku volím především u piercingů, u kterých očekáváme větší otok. Typicky se jedná např. o:
• helix, industrial, rook, conch, tragus
• nostril, okolí rtů
A proč je tedy nutné tyčinku později zkrátit?
Po 3-5 týdnech otok ustoupí a delší šperk začne být na obtíž. Může se zachytávat za oblečení nebo vlasy, v okolí úst se zachytává za zuby a dásně, což může vést k podráždění a prodloužení doby hojení. Proto je důležité přijít na výměnu za kratší šperk. Při výměně zhodnotím stav piercingu a zvolím optimální délku. Pokud je šperk příliž dlouhý, může se v něm zachytávat špína, což zvyšuje riziko infekce.
Když necháme dlouhou tyčinku příliš dlouho:
• Šperk se více zachytává, o oblečení, o vlasy
• Vzniká větší riziko poranění
• Piercing se může vyhojit křivě, vzniká riziko migrace, či úplného odhojení piercingu
• Prodlužuje se doba hojení
• Vzniká riziko vzniku granulomů, větší riziko zánětu
Migrace piercingu znamená, že si tělo začne "hledat" novou cestu a piercing se pomalu posouvá jiným směrem, než byl původně aplikován. Odmítnutí piercingu je proces, při kterém tělo aktivně vytlačuje šperk ven z tkáně. Je to vlastně obranný mechanismus organismu, kdy imunitní systém vyhodnotí šperk jako nežádoucí předmět a snaží se ho eliminovat. Tento jev se projevuje postupným "vycestováním" šperku k povrchu kůže, zarudnutím a vznikem jizvy.
Proč se nesmí na čerstvém vpichu, zejména u ušní chrupavky, spát?
Když spíme na čerstvém piercingu:
Vytváříme nepřiměřený tlak na poraněnou tkáń, šperk se může křivě "zaseknout" do polštáře.
Zvyšujeme riziko otoku a zánětu, může dojít k nežádoucímu posunu, či zkřivení šperku, hrozí vznik keloidních jizev.
Z mé praxe vím, že většina komplikací u helixů vzniká právě kvůli spaní na piercingu. Představte si, že na čerstvé rance ležíte několik hodin - tkáň se nemůže správně prokrvovat a hojit. Navíc se do piercingu mohou dostat bakterie z povlečení. 
Vpich se zkřiví, vypadá to potom škaredě a hlavně se tím zkomplikuje hojení, vzikají bouličky, piercing se nechce zahojit a může být bolestivý.
Proto svým klientům doporučuji první 2-3 měsíce spát na opačné straně, nebo na zádech. Používat speciální cestovní polštářek s otvorem uprostřed. Pravidelně měnit povlečení, před spaním piercing vždy očistit.
Dodržování těchto zásad výrazně zvyšuje šanci na bezproblémové zhojení piercingu, správná péče o piercing v prvních týdnech je klíčová.
Pro zkrácení je nutné navštívit svého piercera, který provede správnou výměnu, tak aby se předešlo nesprávné manipulaci, k poranění nově vznikajícího epiteálního kanálku a nebo výměně za nevhodný šperk.